MASTEK

Mastek je přírodní kámen nejvhodněší termo kondenzátor pro ekologické vytápění. Díky svým převládajícím prvkům steatitu a magnezitu dosahuje mimořádných vlastností - má velmi vysokou tepelnou kapacitu a poslouží jako ohřevný materiál. Pokud se použije jako obložení krbu, rovnoměrně distribuje teplo. Je používán po celém chladném pasmu zeměkoule jako kámen pro vyhřívací systémy. Pouze 2-3 hodinovým přikládání do kamen vyrobených z mastku, se docílí nahromadění tepla k udržení běžné pokojové teploty po celý den. Kamna vyrobena z mastku poskytují stabilní teplotu a vlhkost v místnostech produkujících vlhkost, jako jsou sauny, koupelny apod. Kamna vyrobená z mastku produkují vynikající sálavé teplo. Je zdrojem radosti a života, které udrží Vaší rodinu aktivní a fit.

MASTKOVÉ TVAROVKY PRO KRBOVÉ OBESTAVBY 


Při použití tvarovek vyrobených z mastku na krbové obestavby je možné díky jejich vlastnostem a složení použití jak pro akumulační stavby i pro obestavby teplovodních krbových vložek. Stále rozvíjená receptura zdokonaluje využití jedinečného přírodního materiálu.

Ideální je využití mastku u obestavby kde je použitý externí teplovodní výměník Mijori, zde dochází spojením vlastností mastku a unikátní konstrukce výměníku ke zvýšení celkové účinnosti celého topidla. 

Jsme výhradním distributorem mastkových tvarovek pro Českou republiku

Pokud máte dotaz nebo zájem o tvarovky využijte kontaktní formulář.

Mastkové tvarovky jsou 100% přírodní materiál a pro stavbu je možné použít bezodpadovou technologii! 

MASTEK - PRAMEN SÁLAVÉHO TEPLA  teorie pro hloubavé... 

Když jste vystaveni slunci, cítíte sálavé teplo... Je to, co cítíte jen teplý vzduch? Teplo je vlastně forma energie, která vzniká z pohybu mezi hmotnými částicemi. Pokud jsou hmotné částice bez pohybu, jejich teplota bude absolutní nulová. Teplota vykazuje intenzitu tepla, ale rovněž se vztahuje ke stupni pohybu mezi hmotnými částicemi. Každý kdo kdy zkusil třít o sebe dlaně dokud se nezahřejí, v podstatě zakusil jak může být energie pohybu přeměněna v tepelnou energii. To je ten zvýšený pohyb částic zapříčiněný třením, které tvoří pocit tepla. 
Zákon tepelné rovnováhy je pěkným příkladem toho, jak je v přírodě všechno rovnoměrně rozdělené. Nic si nemůže ponechat tepelnou energii pro sebe v neomezeném množství. Všechno se vztahuje ke všemu; teplo je neustále měněno v nekonečném cyklu hledání tepelné rovnováhy. Tekutiny a plyny si vyměňují teplo hlavně pomocí konvekce, zatímco pevné látky si vyměňují teplo pomocí vyzařování (sálání). A když je přímý kontakt, pak pomocí kondukce (vodivosti). Kondukce vzniká, když je teplý předmět v kontaktu se studeným. Vibrace na dotekové ploše teplého předmětu se přenese k částicím na dotekové ploše studeného předmětu. Toto způsobuje vibraci hluboko ležících částic studeného předmětu. Vibrace se vlnovitě pohybují studeným předmětem neboť zahřívají. Vibrace (tepelná energie) velmi teplého předmětu mohou na dotek způsobit bolest. Když se dotknete velmi horkého předmětu, molekuly vrchní části kůže začnou vibrovat tak silně, že se kůže ve skutečnosti rozpadne nebo-li popálí. 
Pohyb tepla pomocí záření je poněkud složitější k pochopení. Všechny látky s teplotou vyšší než absolutní nula vydávají teplo ve formě infračerveného záření. 
Kvantova mechanika vysvětluje toto záření jako proud oddělených fotonů, které mají vlastnosti jak částic tak i vln. Člověk by se skoro vystrašil, když si uvědomí, že záření (infračervené světlo) dopadající na naše tělo, ať už ze slunce nebo jiného zdroje světla, se skládá z bezpočtu malinkých částic vystřelovaných ohromnou rychlostí. Naštěstí jsou tyto fotony tak malé, že si dokonce ani vědci nejsou jisti, zda to jsou skutečně částice nebo jen čistá energie. Jsou pravděpodobně obojím nebo něčím mezi tím, co se vytvoří během té ohromné rychlosti. Každopádně se fotony v jednu chvíli chovají jako částice a jindy zase jako energetické vlny. Když se tyto fotonové částice srazí s jinými hmotnými částicemi, způsobí zvýšený pohyb částic, což má za následek zvýšenou teplotu. 
Poněvadž částice pevných látek a tekutin jsou relativně v těsném shluku, společně velmi dobře absorbují jakékoliv tepelně zářivé fotony, které se s nimi mohou srazit. Na druhou stranu, plyny, jako vzduch, který dýcháme, mají ohromně velké množství prázdného místa mezi částicemi. To znamená, že možnost, že by se fotony střetly s plynovými částicemi je velmi malá. Vzdálenost, kterou musí fotony ujít skrze plyn předtím než se střetnou s molekulí, závisí na rozkmitu jejich vlnového pohybu. Tento rozkmit bude vyšší při záření z horkého předmětu než studeného. Čím vyšší rozkmit, tím delší bude cesta fotonových částic, aby ušly danou vzdálenost skrze plyn. A tím je větší pravděpodobnost, že se po cestě potkají s molekulami plynu. A to je proč krb od firmy Dátá při teplotě 37-39°C bude vyzařovat teplo do mnohem větší vzdálenosti než běžný kovový krb při teplotě 200-315°C. 
Tudíž mastkový krb díky přímému záření a pomocí vzduchu, zahřívá povrchy místnosti, na rozdíl od horkého kovového krbu, který zahřívá vzduch místnosti přímo tím, že rozpohybuje konvektivní vzduchové proudy.

Konvekce je přenos tepla tokem, zapříčiněným změnami v hustotě, která vzniká díky změnám teploty vzduchu. Studené vzduchové částice se pohybují méně, jsou shluknuty blíže k sobě a mají vyšší váhu na jednotku objemu než teplé vzduchové částice. Jednoduše řečeno, konvekce je to, že teplý vzduch stoupá a studený klesá. Jev, který umožňuje člověku udržet se v atmosféře pomocí horko vzdušného balónu. Zahřívání konvekčním teplem je vlastně teplovzdušné vytápění. Kdybyste dali teplý vzduch do spodu místnosti, automaticky se zvedne nahoru. Díky této cirkulaci bude teplo přenášeno pomocí kontaktu se studenými předměty v místnosti. Teplo se rozptýlí, protože se teplé částice vzduchu jednoduše smíchají s částicemi studeného vzduchu. To znamená, že se průměrná teplota zvýší a teplota teplého proudícího vzduchu spadne. Konvekční teplo je nepřímá forma přenosu tepla. Teplo se nepřenáší přímo, ale spíše nepřímo pomocí vzduchu v místnosti, který funguje jako dopravní prostředek. Neustálý pohyb vzduchu v místnosti, který se zahřívá konvekcí z horkého kovového krbu nebo kamen, má za výsledek nepříjemné podmínky a nerovnoměrné teplotní zóny. Naproti tomu v pokoji, který je ohříván zářivými krby nebo kamny, vzduch zůstává nehybný a teplota vzduchu je příjemná a rovnoměrná.

Zdraví a záření

Zářivé teplo se zdá být efektivní při odvracení různých infekčních chorob včetně chřipky. Před 2000 lety lékař Paemendides řekl: "Nechte mne vyvolat horečku a vyléčím tak každou chorobu." Možná to bylo trochu přehnané, ale horečky skutečně pomáhají v těle v boji s infekcemi. 
Pravidelné zářivé teplo vytváří podobný účinek. Jakmile nastane zima, noci jsou delší, dostáváme čím dál tím méně zářivého tepla ze slunce. Mnoho lidí je unavených nebo jsou dokonce v depresích. To je díky nedostatku zářivého tepla, který může způsobit snížení vitality a odolnosti těla, i když to může být způsobováno i nedostatkem světla. 
Zářivé teplo ve Vašem domě Vám může přinést úlevu od chronické únavy pomocí stimulace krevního oběhu, zvýšením metabolismu a může pomoci Vašemu tělu účinněji vylučovat toxiny. 
Studené záření vede ke zúžení krevních cév a teplé záření je rozšiřuje. Rozšířené cévy způsobují, že kůže stárne pomaleji, krevní tlak je nižší, objevuje se méně křečových žil a je menší výskyt srdečních a oběhových nemocí. Ve skutečnosti se infračervené sauny lépe osvědčili ve snižování krevního tlaku než klasické léky.

Geologie mastku:

Mastek je forma slídy nazývaná steatit. Má hladký, masivní a nesavý povrch. Je schopen uchovávat obrovské množství tepla a následně ho vyzařovat pomalu a stále. Mastek je měkký kámen, na dotek působí mýdlovým dojmem. Základním složením je slída a chlorit a mnohdy i magnetitská slída.
Technicky vzato, mastek je metamorfní kámen. Z převážné části se skládá z minerálního prášku (slídy) a je bohatý na magnesium. Složení mastku: Mg3Si4010(OH)2. Ve skutečnosti je to základní křemičitan hořečnatý s tvrdostí 1 a merna hmotnost 2.6-2.9. Tvoří se přeměnou způsobenou stoupnutím teploty vlivem tlaku a metasomatózou (nahrazení původní horniny jinou), což se děje v oblastech, kde subduktují tektonické desky, změnou skal díky teplotě a tlaku, s přílivem tekutin, ale bez toho aby roztál. Z petrologického pohledu mastek je složen především ze slídy s různorodým množstvím chloritu a amfibolu (křemičitan) - typický tremolit, anthofylit a stopy FeCr oxidy. Může být břidlicový nebo masivní. Mastek je vytvořen meta morfií (přeměnou) ultramafických protolitů. Např. Dunit (slepenec spinelu a olivínu) nebo hadec a metamorfózou křemenitého dolomitu. Mastek prochází transformací při zahřátí na teplotu 1000-1200 °C do enstatitu a cristobalitu.

zdroj - MASTEK.CZ - 

máte zájem o podrobné informace?